VÁCLAV BEČVÁŘ
Opera v německém Chemnitzu postupně uvede během dvou divadelních sezón 2017/2018 – 2018/2019 kompletní nové nastudování Prstenu Niebelungova. Co je zvláštností na tomto nastudování ?
Úspěšný pokus nastudovat každý díl tetralogie s jiným režisérem
tu už v minulosti byl (např. ve Stuttgartu 2002-2004 pod dirigentským
vedení Lothara Zagroseka. Ale uvést čistě dámský Ring – tj. kdy se o režie
jednotlivých dílů podělí 4 ženy – režisérky – to tu ještě nebylo.
V případě
Valkýry, která měla premiéru na konci března letošního roku, ale volba na Monique Wagemakers určitě
nebyla trefou do černého.
Valkýra v Chemnitz
určitě zaujme slušným hudebním nastudování, obstojnými až vynikajícími
pěveckými výkony, ale svým scénickým zpracováním určitě ne.
Režie M. Wagemakers nepřináší v podstatě
žádný nový výklad prvního večera tetralogie, ale aspoň zásadně neruší. V otevřeném prostoru připomínající
gotickou katedrálu spoléhá spíše na zpěváky – interprety, aby svojí vzájemnou
interakcí a přirozenou hereckou akcí sdělili příběh divákovi. Wagemakers někdy
zcela ignoruje libreto - o něčem se zpívá, ale na jevišti to nevidíte –
nevidíte bájný Nothung, žádné Wotanovo kopií, ani Logův zázrak ohně na konci
představení se nekoná. V prvním aktu
režisérka naznačí, že Nothungem by mohla být průhledná předopona (během představení až do divákova omrzení nadužívaná) – ale na konci 2. aktu,
kdy by se nabízela možnost pádu oponu v případě Hundigova vítězství nad
Siegmundem - se ničeho takového se
vnímavý divák nedočká.
zdroj : www.youtube.com
Ještě že
mají Chemnitz dobrý orchestr a slušné zpěváky !
Prvenství si určitě odnáší americká
sopranistka Dara Hobbs (Brünnhilde)
s krásně znělým hlasem s pěknou střední polohou, která navíc má ještě
něco, co občas i zpěvákům, zpívajících na velkých mezinárodních scénách chybí –
srdce. Představitel Siegmunda Zoltán Nyári (narozen 1970 v Budapešti) už zpívá řádku
let a jeho hlas zní stále neuvěřitelně mladistvě a pevně. Christiane Kohl jako Sieglindě se nedá nic podstatného vytknout, má
hezký hlas, pěkné výšky, ale její celkový projev je nudný. Moje očekávání Arise Argirise jako Wotana bylo asi
příliš vysoké – tento řecký zpěvák sice výborně zazpíval mj. před rokem roli
vládce v freiburgském provedení opery Das Wunder
der Heliane (Korngold), ale vládci Walhally zůstal lecos dlužen. Má pěkný velký
hlas, výborně deklamuje s precizní dikcí, ale občas zpíval pod tónem a nevyrovnaně. Slušný výkon odvedla
Fricka Moniky Bohinec a Hundig Magnuse
Pionteka.
Jízda Valkýr
byla scénicky opět velmi rozpačitá, ale v souzpěvu dobře zvládnutá všemi
aktérkami.
Hudebně
představení dobře řídil Giullermo García Calvo – představení nebyl žádný
Bayreuth, ale mělo solidní německou úroveň, s kterou bychom v Čechách při
interpretaci Wagnera asi sotva potkali.
Hodnocení navštíveného představení
dne 27. 5. 2018 : 80 %
Fotografický materiál uveřejněn se souhlasem autora příspěvku.
Žádné komentáře:
Okomentovat