"Dámský" Ring v Chemnitzu představil novou Valkýru

VÁCLAV BEČVÁŘ

Opera v německém Chemnitzu  postupně uvede během dvou divadelních sezón 2017/2018 – 2018/2019  kompletní nové nastudování Prstenu Niebelungova. Co je zvláštností na tomto nastudování ? 

Úspěšný pokus nastudovat každý díl tetralogie s jiným režisérem tu už v minulosti byl (např. ve Stuttgartu 2002-2004 pod dirigentským vedení Lothara Zagroseka.  Ale uvést čistě dámský Ring – tj. kdy se o režie jednotlivých dílů podělí 4 ženy – režisérky – to tu ještě nebylo.

V případě Valkýry, která měla premiéru na konci března letošního roku, ale volba na Monique Wagemakers určitě nebyla trefou do černého.

Valkýra v Chemnitz určitě zaujme slušným hudebním nastudování, obstojnými až vynikajícími pěveckými výkony, ale svým scénickým zpracováním určitě  ne.

Režie M. Wagemakers nepřináší v podstatě žádný nový výklad prvního večera tetralogie, ale aspoň zásadně neruší.  V otevřeném prostoru připomínající gotickou katedrálu spoléhá spíše na zpěváky – interprety, aby svojí vzájemnou interakcí a přirozenou hereckou akcí sdělili příběh divákovi. Wagemakers někdy zcela ignoruje libreto - o něčem se zpívá, ale na jevišti to nevidíte – nevidíte bájný Nothung, žádné Wotanovo kopií, ani Logův zázrak ohně na konci představení se nekoná.  V prvním aktu režisérka naznačí, že Nothungem by mohla být průhledná předopona  (během představení až do divákova  omrzení nadužívaná) – ale na konci 2. aktu, kdy by se nabízela možnost pádu oponu v případě Hundigova vítězství nad Siegmundem  - se ničeho takového se vnímavý divák nedočká.

 zdroj : www.youtube.com

Ještě že mají Chemnitz dobrý orchestr a slušné zpěváky !  

Prvenství si určitě odnáší americká sopranistka Dara Hobbs (Brünnhilde) s krásně znělým hlasem s pěknou střední polohou, která navíc má ještě něco, co občas i zpěvákům, zpívajících na velkých mezinárodních scénách chybí – srdce. Představitel Siegmunda  Zoltán Nyári  (narozen 1970 v Budapešti) už zpívá řádku let a jeho hlas zní stále neuvěřitelně mladistvě a pevně. Christiane Kohl jako Sieglindě se nedá nic podstatného vytknout, má hezký hlas, pěkné výšky, ale její celkový projev je nudný. Moje očekávání Arise Argirise jako Wotana bylo asi příliš vysoké – tento řecký zpěvák sice výborně zazpíval mj. před rokem roli vládce v freiburgském provedení opery Das Wunder der Heliane (Korngold), ale vládci Walhally zůstal lecos dlužen. Má pěkný velký hlas, výborně deklamuje s precizní dikcí, ale občas zpíval  pod tónem a nevyrovnaně. Slušný výkon odvedla Fricka  Moniky Bohinec a Hundig Magnuse Pionteka.

Jízda Valkýr byla scénicky opět velmi rozpačitá, ale v souzpěvu dobře zvládnutá všemi aktérkami.

Hudebně představení dobře řídil Giullermo García Calvo – představení nebyl žádný Bayreuth, ale mělo solidní německou úroveň,  s kterou bychom v Čechách při interpretaci Wagnera asi sotva potkali.

Hodnocení navštíveného představení dne 27. 5. 2018  : 80 %

Poznámka: premiéra Siegfrieda se bude konat 29.9.2018 a Soumraku bohů 1.12.2018

Fotografický materiál uveřejněn se souhlasem autora příspěvku.

Fibichova Nevěsta messinská v Plzni

VÁCLAV BEČVÁŘ

6. repríza Nevěsty messinské 25. 5. 2018 v Plzni přinesla o poznání jistější výkon Kateřiny Jalovcové než tomu bylo při jejím prvním vystoupení v této roli 10. dubna 2018. Jalovcová disponuje krásným hlasovým materiálem, roli kněžny vytváří poměrně přesvědčivým způsobem - je velmi mladá a její synové Manuel a Cesar v podání Jiřího Kubíka a Tomáše Černého jsou ale o generaci starší a to ruší celkový vizuál inscenace.

Don Cesar Tomáše Černého rozhodně tento večer mile překvapil, i jeho výkon vyzrál a mohl se pochlubit dobře znějící střední i vyšší polohou. Muzikální Petra Šimková Alvarez obdařila svojí Beatrici nádherným legátem, Josef Kovačič a Tomáš Kořínek jako Kajetán a Bohemund bohužel nedosahují úrovně svých alternací. Až na pár zakolísání si počínal velmi dobře sbor i orchestr opery DJKT v Plzni, tentokrát pod vedením mladého dirigenta Josefa Kurfiřta.

Jen pár dní po plzeňském Hamletovi představení Fibicha si divák bohužel uvědomí rutinní styl režijní práce Martiny Otavy v posledních letech. Jeho inscenace nesou příliš mnoho společných prvků, v případě Nevěsty messinské  se Otava  ani nesnaží "pomoci" libretu O. Hostinského, které vrší jednu (těžce uvěřitelnou) náhodu za druhou. Např. klíčový výrok dona Cesara na adresu titulní hrdinky Isabelly "a prokleta buď tvoje tajemnost, jež zavinila vše, co stalo se!"  je v režii celkem nepovšimnut. 
Je rozhodně ctí plzeňského souboru, že znovu vzkřísil Fibichovu operu pro diváka, inscenace by si ale zasluhovala minimálně stejnou péči scénického nastudování, jaká bylo věnována hudebnímu nastudování.

Hodnocení navštíveného představení  25.5. 2018 : 70 %

Obrazový materiál byl uveřejněn se souhlasem DJKT Plzeň.

Před 100 lety se narodil švédský hlasový zázrak

VÁCLAV BEČVÁŘ

Celý operní svět si v minulých dnech připomenul 100 let od výročí narození slavné švédské sopranistky Birgit Nilsson, jejíž fenomenální pěvecká technika jí právem řadí mezi největší pěvkyně 20. století. 

   Zdroj: https://cs.wikipedia.org

Narodila se jako Märta Birgit Svensson 17.května 1918 v Västra Karup a i přes svůj farmářský původ úspěšně vystudovala Královskou konzervatoř ve Stockholmu. Roku 1946 debutovala ve stockholmské Královské opeře jako Agatha ve Weberově Čarostřelci. Roku 1951 debutovala v Glyndebourne, v roli Elektry v Mozartově Idomeneovi. V  Bayreuthu poprvé zazpívala v r. 1954 jako Elsa v Lohengrinovi a v témže roce se tam uvedla v produkci Valkýry v menší roli Ortlinde po boku dalších dvou výrazných poválečných osobností Bayreuthu – Astrid Varnay jako Brünnhildy a Marthy Mödl v roli Sieglindy. V průběhu dalších 16 let se stala neodmyslitelnou součástí letního bavorského festivalu a zapsala se do dějin wagnerovské interpretace především jako jedinečná představitelka Isoldy a Brünnhildy.

                                  zdroj : www.youtube.com

Její mistrovské kreace těchto dvou stěžejních rolí německého repertoáru jsou též opakovaně zachyceny na studiových snímcích gramofonových společností Decca a Phillips. 

Mimo wagnerovského repertoáru proslula jako Salome Richarda Strausse či jako Elektra v jeho stejnojmenné opeře, jejíž interpretace je dosud považována za absolutní vrchol straussovského zpěvu. Již ve zralých letech své kariéry přibrala pak ještě (po přemlouvání své přítelkyně a časté divadelní partnerky Leonie Rysanek) roli Barvířky v opeře Frau ohne Schatten.

Její mimořádná pěvecká technika byla výjimečná i tím, že vedle těžkých wagnerovských a strausovských rolích byla schopna  si neustále udržovat pružnost svého hlasu a stejně dobře zpívat  italský repertoár jako Tosca, Amélie v Maškarním plese, Verdiho Aida, Lady Macbeth či Turandot. Právě Turandot se stala zřejmě její neslavnější rolí a také rolí, která pro ni osobně znamenala nezbytné materiální zabezpečení. Sama k tomu jednou uvedla „ Isolda mne učinila slavnou, Turandot bohatou..“

                                  zdroj : www.youtube.com 

V  titulní roli Turandot mohla znamenitě uplatnit svůj velký, nádherně kovový soprán neobvyklé průraznosti a současně jistou chladnost, kterou jí v někteří kritici vyčítali.

           

Dokonale uměla zazpívat (a to nejen v počátcích své kariéry) i koloraturní Mozartovu Donnu Annu; druhou studiovou nahrávku této opery natočila dokonce v Praze  v r. 1967 s Orchestrem a sborem Národního divadla v Praze, po taktovkou Karla Böhma.                                               

  zdroj : www.youtube.com 

     

           

Umění Nilsson je naštěstí zachyceno na mnoha zvukových a obrazových nosičích - jednak na výtečných studiových nahrávkách ( např. Salome, Elektra, Don Giovanni, Prsten Niebelungů, Tannhäuser, Tristan a Isolda, Děvče ze západu, Tosca, Turandot, Aida), ale také se dochovaly četné živé záznamy představení, které dokumentují její hlasovou a interpretační nedostižnost ještě lépe : je totiž známo, že Birgitin mohutný hlasový aparát měl problémy se studiovými mikrofony. Jsou k dispozici videozáznamy z natáčení, na kterých je vidět, jak pěvkyně před všemi vysokými tóny uskakuje před mikrofonem dozadu, aby moderní techniku prostě "nezavařila".

Birgit Nilsson zpívala až do svých šedesáti let věku, poté se věnovala pedagogické činnosti. Mezi její žákyně patřila například Američanka Christine Brewer ( nar. 1955).

Zemřela v prosinci roku 2005 ve věku 87 let. 

Ještě během svého života založila nadaci Birgit Nilsson Prize, která odměňuje mimořádné výkony na operním jevišti a v koncertním sále - prvním nositelem ceny se stal v roce 2009 tenorista Placido Domingo, následovalo ocenění pro italského dirigenta Riccarda Mutiho a Vídeňské filharmoniky. Cena roku 2018 poputuje v říjnu letošního roku do rukou švédské dramatické sopranistky Niny Stemme, která v současnosti kraluje na světových jevištích v rolích, které bývaly doménou její slavné předchůdkyně. 

     zdroj: https://birgitnilssonprize.org/the-prize/

U příležitosti oslav 100. výročí narození Birgit Nilsson se dne 19.5.2018 konal slavnostní koncert v Královské švédské opeře za účasti hvězdných švédských sopranistek Niny Stemme, Cornelie Beskow, Christiny Nilsson, tenoristy Michaela Weiniuse pod taktovkou Alana Gilberta. Videostream koncertu je stále dostupný na portálu Opera Vision.

http://bit.ly/nilsson-aniversary

Pár postřehů z reprízy Thomasova Hamleta v plzeňském divadle 20. května 2018

VÁCLAV BEČVÁŘ

12. repríza romantické opery A. Thomase Hamleta přinesla svrchovaný a velmi přirozený výkon v hlavní roli Romana Hozy v hlavní roli.  V roli jeho matky se tentokrát uvedla jako vždy představitelsky strhující Katarína Jorda (v Plzni v poslední době vystupující jako Lady Macbeth či Cherubiniho titulní Médea). Přestože partie je z oboru mezzosopránu, její drsně působící hlas beze zbytku splnil pěvecké požadavky role. Uvidíme, jak si pěvkyně poradí se zásadní změnou stylu jako Mozartova Elettra v plzeňském Idomeneovi v příští sezóně 2018/2019. Pěvecky a  herecky září v inscenaci Vanda Šípová jako křehká Ofélie, v jejímž podání scéna šílenství vyzněla silným dojmem. Jevhen Šokalo na roli lstivého Claudia bohužel nestačí herecky ani pěvecky. Výkon orchestru a dirigenta představení Norberta Baxy pouze matný, bez známek výraznější interpretace partitury. Inscenace Martina Otavy bohatě využívá moderní technické možnosti plzeňské Nové scény, ale vlastní tvůrčí přínos k interpretaci Hamleta je nevýrazný, navíc podpořený oku nepříliš ladícími kostýmy Aleše Valáška. Snaha "ozvláštnit" finále Hamletovou smrtí z ruky  Oféliina otce, Polonia je sice inovativní, ale vcelku zbytečná.

Hodnocení navštíveného představení 20. 5.2018  : 70 %

Obrazový materiál byl uveřejněn se souhlasem DJKT Plzeň.

Začínáme a pokračujeme jinak...

  Jako pravidelné přispěvatele a čtenáře portálu www.operaplus.cz nás před několika týdny nemile zaskočila zpráva o poněkud chaotickém a náhlém ukončení činnosti tohoto webu, který se přes určité výhrady odborné veřejnosti určitě těšil většinové přízni  těch, kteří mají rádi operu a balet.

Teď po ukončení činnosti Opery plus pociťujeme jasný deficit zpráv -  zvykli jsme si za poslední léta přihlásit se na zmíněný portál a během pár minut získat přehled o tom, kde se co děje, jaká bude kde premiéra a jaké představení bychom si neměli nechat ujít.

Proto jsme se rozhodli nabídnout bývalým operním příznivcům opery plus skromnější alternativu -  chceme informovat o nejnovějším dění v opeře u nás i v zahraničí, připomenout výročí výrazných osobností ze světa vážné hudby a hlavně nabídnout Vám čtenářům prostor, kde můžete ihned vyjádřit svůj názor.

Začínáme bez jakýchkoliv dotací, jen s pár zkušenostmi pravidelných přispěvatelů bývalé Opery plus a chceme Vás pozvat ke sledování našeho blogu. Naše příspěvky budou osobnější, nemusí mít formu klasické divadelní recenze či kritiky a naši čtenáři budou muset  (alespoň zpočátku) oželet bohatější obrazový materiál. 

Rovněž do našeho blogu rádi přizveme ty, kteří mají zkušenost s psaním, kteří by se (zatím bez nároku na honorář) chtěli podělit o svoji úvahu či zážitek z představení.

Své názory a připomínky  nám můžete psát přímo sem nebo na emailovou adresu  fidelio@seznam.cz.

Takže začínáme a učíme se každým dnem...